Pavel Vorlíček

Tak konečně nadešel čas udělat rozhovor se  „šéééfem“ Pinkálistů Pavlem Celerem.  Vzhledem k tomu, že otázky pro rozhovor většinou tvořil Pája, tak rozhovoru s ním se jako „kapitánka“ ujala Jana Jahoda. Požádala jsem Pinkálisty, aby mi poslali otázky, na které by se chtěli zeptat. Těm co odepsali děkuji, a těm co se na to vyprdli „díky“ taky!

Ahoj Pájo, úvod všech rozhovorů bývá stejný, a tak pár otázek „na tělo“ :D

věk (přesný datum narození není potřeba, dárky ti kupovat nebudeme :)))   33 let, kdyby si to náhodou někdo s tím dárkem rozmyslel, tak 3. 5.

obvod hrudníku: 115 cm

váha po ranní stolici: aktuálně děsných 107 kg

velikost bot:  30 cm, takže čtyřicetšestky

velikost oblečení:  XL

Jaké je tvoje oblíbené:

jídlo: těstoviny, pizza, maso na grilu

pití: pivečko barvy polotmavé ;)

poloha ve spánku: na zádech

A teď trochu k benďasu: jaké byly tvoje začátky? (teď nemyslím ty na chalupě, ale na kurtu :D)

Hahaha, moje začátky…dobrá otázka. Asi jako každý jsem skutečně začínal mimo kurt se sadou z Globusu za „dvě kila“ na travnatých dvorcích na chalupě. :) Ale k tomu halovému badmintonu jsem poprvé přičuchl s bratránkem v roce 2007, kdy mě roznesl na kopytech a hlavně jsem po 15 minutách netušil, co se se mnou děje! :) Dneska nechápu, jak jsem s ním mohl prohrát. (smích) Pak jsem začal chodit na kurzy v T-Clubu, které vedla Péťa Pilařová s Luckou Grimmovou. To bylo někdy v roce 2008 na jaře. Pak následovalo několik kurzů, kde jsem se naučil základy, které jsem pak rozvíjel dál a dál.

Každý nějak začínal :) někdo na kurtu, někdo na zelené trávě :D

Pinkálistům děláš tzv. „šéééfa“, jak ses vůbec do skupiny dostal?

Tady navážu na předchozí otázku. Badec mě pohltil pořádně až roce 2009, kdy mi napsala naše budoucí kapitánka Jana, jestli si nechci jít zahrát čtyřhry, protože kamarád Martin Běhounek, se kterým jsem chodíval na kurzy a na singla neměl čas a dal Janě číslo na mě. Takhle jsem se dostal do party, která chodila hrát čtyřhry na SKP. Takže Martinovi a Janě vlastně můžu poděkovat za to, kde teď jsem. ;) A to, že dělám „šéééfa“, to tak nějak vyplynulo ze situace, ale pořád říkám, že jsem „samozvaný šéééf“.

Byla ti přidělena přezdívka celer, jak jsi s ní spokojený a chutná ti vůbec celer?

Jojo, Jana se mě vůbec nezeptala, jestli toho „celera“ chci a prostě mi ho dala. Ale tak nějak jsem to neřešil, byl jsem rád, že nejsem „kedlubna“ (nic ve zlém Vláďo  :). A jinak celer mám rád, hlavně teda celerový salát… to fakt můžu.

Další z dotazů od Pinkálistů je, jestli máš rád ředkvičky? :D

Ředkvičky mám taky rád, když si je člověk nakrájí na chleba s máslem nebo když ředkvičku povodí na kurtu, to je taky fajn! :)

Teď stejná otázka jako pro ostatní Pinkálisty. Co patří mezi tvoje oblíbené údery a naopak jakým úderům se snažíš vyhýbat?

Já mám jeden neoblíbený úder a to je bekend, ale to má asi většina hráčů. Proto se ho snažím nehrát, a co se dá, tak „oběhnu“. S tím se pojí můj oblíbený úder, a to je obíhaná smeč z bekendu. A samozřejmě hraju rád dropy za síť, není nic hezčího, než dostat soupeře na síť a pak mu zahrát pěkně na tělo. :)

Jsi úspěšný ve všech třech disciplínách. Která z nich tě nejvíc baví, ve které se cítíš nejjistěji a ve které zase naopak?

Nevím, podle čeho se dá hodnotit úspěšnost. Jestli podle pohárků, tak asi ano. Něco málo jsem za ty 3 roky na okruhu badmintonových turnajů pro neregistrované vyhrál. Nejradši hraju mixa, protože tam mám stálou partnerku Janu a za ty 2 roky, co spolu hrajeme, jsme už docela dobře sehraní. Samozřejmě, že je důležité, aby si lidi „sedli“ i mimo kurt, a to se nám s Janou podařilo. Za což jí patří velký dík. Jinak mě hodně baví i pánská čtyřhra, ale tam bohužel nemám stálého parťáka. Teď, když asi definitivně kvůli zranění vypadl Ondra Vaněk, budu si nějakého parťáka hledat. Přesto všechno jsem rád, když můžu do čtyřhry nastoupit a pokusit se vybojovat dobré umístění. A singl? Ten beru jako doplněk. Abych v něm byl úspěšný, musím zlepšit spoustu věcí. A přiznám se, že už na tom makám.

Pavel se spoluhráčkou Janou po vítězství ve smíšené čtyřhře na 6. turnaji PinkálistiTour 2012 (foto: dire)

Co pro tebe při mixu znamená pokřik „pojď, pojď“…. je to nějaký signál?

(smích) Jo, jo. Dalo by se říct, že je to Janin „signál“ a znamená, že ten míč, ačkoliv letí do její oblasti, rozhodně nebude hrát. Ale za ty 2 roky společného hraní jsem si už zvykl a tak nějak vím, co musím brát, a co ne. ;)

Do mixu si již poměrně dlouho herně „vychováváš“ Jahodu, partnery v deblu ale stále střídáš. Častý dotaz od Pinkálistů zní: Uvažuješ o parťákovi z našich řad?

Před zatím posledním turnajem Pinkálisti Tour jsem byl rozhodnutý, že už nebudu lovit ve vodách pražských apod., ale že oslovím někoho z našeho týmu. Zkusil jsem Vláďu, ale bohužel jsem přišel s křížkem po funusu. Už byl domluvený s Jirkou. Co bude dál zatím nevím, ale vypadá to, že se zkusím domluvit s Andrejem. Líbí se mi na něm, že ačkoliv na tom zatím není herně tak, jak bych si představoval, umí na sobě zapracovat a má chuť se zlepšovat. Tak uvidíme.

Finále smíšené čtyřhry na 6. turnaji PinkálistiTour 2012 - Pavel s Janou porazili Popelkovi 2:0 na sety a oslavili tak už svoje 4. vítězství v mixu na PinkálistiTour (foto: dire)

Někdy mi připadá, že si na kurtu „poradíš“ skoro s každým. Máš i ty své oblíbené a neoblíbené soupeře? ;)

Určitě. Nevím, jestli bych to měl psát, ale myslím si, že to každý ví, takže s tím jdu ven. :) Rád si zahraju s hráči, kteří hrají „badmintonově“. Tím myslím to, že mají dobrý styl a snáz se mi čte jejich hra. Mezi takové hráče patří například Petr Pilař, Honza Peřina, Michal Poláček nebo Tomáš Kostka. Navíc, zápasy s těmito hráči jsou zdravě vyhecované, a to hře jenom prospívá. Naopak nejsem nadšený z toho, když mi los přihraje Ondru Hájka nebo Tomáše Sýkoru. S těmito hráči mám dlouhodobě zápornou bilanci. Zase na druhou stranu je dobře, že člověk neporáží každého tzv. na počkání, a že je pořád motivace se zlepšovat a jednou i s těmito hráči bilanci vylepšit.

Máš za sebou celou řadu pěkných umístění a Pinkálistu, který by také rád začal sbírat „vázičky“ zajímá, na co se v současné době zaměřuješ, jaká je tvá příprava před turnajem (jídelníček, spánek), jakou máš tréninkovou strategii?

Hahaha, dobrý dotaz. Zajímalo by mě, kdo se na to ptá. :) V současné době si myslím, že ačkoliv je pořád co zlepšovat, mám slušně zvládnutou techniku úderů. Takže teď pracuju hlavně na celkovém posílení těla a fyzičce. Chodím cvičit, běhat a upravil jsem jídelníček. Tak doufám, že se to brzy projeví i na mojí hře. Chci být rychlejší a mít lepší fyzičku. Před turnajem každopádně spím hodně špatně, bývám nervózní a většinou se budím hodně brzy ráno. Dám si čaj nebo kafe a musím se dobře najíst. To je základ, aby žaludek nebolel. ;) Vzhledem k tomu, že nechodím prakticky trénovat a pouze hrajeme zápasy, tak se snažím v těchto zápasech hrát tak, abych vyhrál, soustředit se na každý míč a nic nepodcenit. Ale jestli chce někdo být úspěšný, musí věřit tomu, že může úspěšný být. A nejlepším způsobem jak se zdokonalit je hrát co nejvíc turnajů. Herní praxe je nedílnou součástí tréninku a ty výsledky časem přijdou. U někoho dřív, u někoho později, ale je potřeba být trpělivý.

Pavel při zápasu ve smíšené čtyřhře na Mistrovství Ústí nad Labem v badmintonu 2011 (foto: Foto StudioH, 360s.cz)

Snažíš se na sobě makat a svoje zkušenosti předávat i ostatním. Někdy je to ale způsobem, který ostatní Pinkálisti, kteří nemají takové ambice jako ty, zrovna moc neberou. Takže další dotaz zní: Kdy se přestaneš na kurtu rozčilovat, naučíš se s nimi i prohrávat a budeš hrát víc na pohodu?

To je nepříjemná otázka na tělo. Ale ok. Vím, že ne vždycky je to z mojí strany fér. Ale vycházím z toho, že mám určitou představu, jak bych například danou situaci řešil já. A moje nároky jsou bohužel vysoké. Taky to vychází z toho, že se snažím vždycky hrát tak, abych vyhrál. Tzn., že na kurtu makám, a když pak spoluhráč za rozhodujícího stavu například odflákne servis, tak mě to fakt štve. Ale můžu slíbit, že se budu snažit být víc v pohodě. ;)

Benďas tě asi hodně baví, ale zabírá ti jistě i spoustu času, a tím nemyslím jen hru samotnou, ale i organizování turnajů, příprava tréninků a i vedení webu. Děláš krom toho ještě i jiný sport?

Badminton je úžasný sport a myslím, že všichni co ho hrají, se mnou budou souhlasit. Samozřejmě, že mi zabírá spoustu času. O webu ani nemluvím, ten čas doslova „žere“. Než se dá dohromady reportáž, fotky, odkazy apod. No, co mám povídat. Jinak, jak jsem již psal výše, snažím se chodit cvičit a běhat. Dřív jsem hrával ještě fotbal, ale kvůli mnohým zraněním jsem toho nechal. Teď mě baví chodit na kolo a taky na kolečkové brusle.

Tak a teď nám ještě řekni, jaké máš cíle do budoucna, čeho bys chtěl dosáhnout? :)

Mým osobním cílem je na sobě dál makat a pořád se zlepšovat, jestli to tedy ještě vůbec půjde, každý máme přeci jenom nějaký strop. Pro letošní sezónu mám samozřejmě pár cílů. Za prvé chci s Janou vyhrát zářijové Mistrovství Ústí nad Labem a obhájit titul na turnaji v německém Neustadtu. V deblu bych si rád našel stálého partnera, se kterým bych mohl pracovat a třebas i něco vyhrát. Co se týče singlu, tak jsem to už naznačil, potřebuji zapracovat na fyzičce, zhubnout a zrychlit tak pohyb na kurtu. Kdyby se mi podařilo vyhrát nějaký turnaj série Sotx Tour 2012 bylo by to fantastické, ale konkurence je na této „tour“ opravdu neskutečně silná, i proto si cením jakéhokoliv umístění na stupních vítězů. Dál bych si přál, aby se série badmintonových turnajů Pinkálisti Tour dále těšila zájmu hráčů badmintonu. Tímto bych chtěl všem ještě jednou poděkovat za podporu a za účast na této „tour“. Mým posledním „úkolem“ pro letošní rok je zapracovat v rámci tréninků na všech hráčích družstva Pinkálistů. Ta práce mě baví, protože vidím ze strany hráčů velký zájem se zlepšovat a tvrdě na sobě pracovat. Po dvou měsících od zahájení tréninků vidím u některých hráčů opravdu velké pokroky. Souboje družstev proti B-Teamu jsou velmi prestižní a mým osobním přáním a cílem je, abychom z těchto zápasů chodili se vztyčenou hlavou, s vědomím, že všichni hráči odevzdali opravdu maximum. Protože není lepšího pocitu, než odcházet s kurtu s vítězstvím v kapse.

Na závěr bych chtěl všem Pinkálistům poděkovat za dotazy a pevně věřím, že je moje odpovědi uspokojily a možná jim i v lecčem pomohou k jejich zlepšení a vůli být zase o kus lepší! ;)

Pájo, děkuji ti za rozhovor.

Za Pinkálisty Ti chci popřát vše nej nej k narozeninám, které v těchto dnech oslavíš, a zároveň Ti přeju, aby ti vyšly všechny ty cíle, které sis vytyčil :)